Aspartam - E 951

Aspartam je jedno z nejznámějších umělých náhradních sladidel. Byl objeven ve společnosti Searle v roce 1965. Je asi 200× sladší než sacharosa, bez chuťově výrazných vedlejších pachutí. Na trhu se objevuje pod různými obchodními značkami (nejznámější je asi NutraSweet, dále pak Canderel, Equal, Fansweet, Irbis). Jeho zdravotní nezávadnost je předmětem sporů. Jeho kilojoulová hodnota je prakticky nulová. Neškodí zubům a je vhodný pro diabetiky. Na potravinách bývá označován jako Aspartame, APM nebo E951. Od přelomu 60. a 70. let Searle prováděla testy s perspektivou pro komerční využití. Poprvé byl schválen pro americký trh v roce 1983 americkým úřadem FDA ? samotné schválení bylo předmětem kontroverze.

Vlastnosti

Je to bílý krystalický prášek, málo termostabilní, a proto se doporučují jeho kombinace s acesulfamem K. Protože je teplotně nestálý, nemůže být používán na pečení (těsto se ?nenafoukne? jako při pečení se sacharosou). Aspartam se totiž při teplotách nad 196 °Czdroj rozpadne na výchozí složky, tím ztratí svou sladkou chuť a tyto látky můžou být i toxické (oddělí se methanolová složka, kterou tělo nedokáže zpracovat, a ta se přemění na methanol-formaldehyd, který na lidský organismus působí jako jed). Aspartam se tedy sype na moučníky až po upečení. Při dlouhém skladování ztrácí svou sladivost. Aspartam se totiž postupně rozpadá. Kupříkladu cola uchovávaná při teplotě 40 °C obsahuje po 8-10 týdnech jen 40 % původního množství aspartamu zdrojzdroj. Při teplotě 30 °C je třeba k dosažení stejného efektu doby asi 20 týdnů. Aspartam také zvýrazňuje různé příchuti. Je to dipeptid, který je složen ze dvou aminokyselin (L-asparagové a L-fenylalaninu) jako metylester, které se běžně vyskytují v bílkovinách v přírodě. Třetí složkou je metanol. Je metabolizován jako bílkovina. Vzhledem k nízkým dávkám je jeho kalorická zátěž zanedbatelná (4 kcal/g), nicméně kumulativní účinky z přijmu vícero potravin, obsahujících Aspartam, nejsou prozkoumány[1] a u konzumentů většího množství potravin s Aspartamem příjem methanolu může několikrát překročit limit EPA (Environmental Protection Agency).[1] Aspartam obsahuje fenylalanin, nesmějí ho tedy požívat lidé trpící fenylketonurií.

Použití

Toto náhradní sladidlo se v současné době používá ve většině light nápojů (např. dietní kola), potravin, stolních sladidel, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků, pudinků, desertů, zmrzlin, sladkostí a čokolád, obilovin, žvýkaček, ovocných konzerv, marinád, dresinků, zubních past a farmaceutických výrobků.

Zdravotní nezávadnost

Americký kontrolní úřad sice povolil slazení aspartamem, zároveň ale zdokumentoval 92 škodlivých příznaků při jeho časté konzumaci. Mezi jinými uvádí otupělost, bolesti hlavy, únavu, závratě, bolesti žaludku, zvýšené bušení srdce, zvyšování hmotnosti, podrážděnost, úzkost, ztráty krátkodobé paměti, halucinace, vyrážky, záchvaty, krvácení do očí, slepotu, hučení v uších, deprese, ztrátu sluchu, křeče, ztrátu chuti, nespavost, slabost. Podle FDA následky používání aspartamu zahrnují i smrt.

Někteří odborníci dále aspartam dávají do souvislosti s nádory mozku, roztroušenou sklerózou, epilepsií, chronickými bolestmi svalů, chronickou únavou, Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, cukrovkou, maligními tumory lymfatické tkáně, defekty novorozeňat aj.

Zdroj: wikipedia.org