Kyselina sírová - E 513

Kyselina sírová (zastarale též vitriol) je silná dvojsytná kyselina. Je jednou z nejdůležitějších průmyslově ve velkém množství vyráběných chemikálií. Její sumární vzorec je H2SO4, který značí, že se skládá ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku.

Vlastnosti

Kyselina sírová je v koncentrovaném stavu hustá olejnatá kapalina neomezeně mísitelná s vodou. Ředění této kyseliny je silně exotermní proces. Koncentrovaná (96?98 %) má silné dehydratační a oxidační (zvlášť za horka) účinky. Je velmi nebezpečnou žíravinou, způsobuje dehydrataci (zuhelnatění) organických látek. Zředěná kyselina oxidační schopnosti nemá a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů. Je hygroskopická, tj. pohlcuje vodní páry. Kyselina sírová je velmi reaktivní, reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (v koncentrovaném stavu jej pasivuje), olova, zlata, platiny a wolframu, 20% vodný roztok nereaguje s mědí.
Roztok oxidu sírového v kyselině sírové se nazývá oleum. Kyselina sírová tvoří dva typy solí ? sírany a hydrogensírany. Některé její soli tvoří hydráty.
Touto reakcí se původně téměř nerozpustný fosforečnan vápenatý přemění na směs rozpustnějších kyselých fosforečnanů a dobře rozpustné kyseliny fosforečné, což urychluje využití fosforu rostlinami.

Použití

Použití kyseliny sírové je velmi široké. Kyselina sírová se používá zejména

* při výrobě průmyslových hnojiv
* při výrobě chemikálií
* při výrobě plastů
* při výrobě léčiv
* při výrobě barviv
* při výrobě výbušnin
* v papírenském průmyslu
* v textilním průmyslu
* při výrobě syntetických vláken
* při úpravě rud
* při zpracování ropy
* jako náplň do olověných akumulátorů
* při sušení a odvodňování látek


Zdroj: wikipedia.org