Škodlivé látky v potravinách

První skupinu tvoří reziduální zbytky látek z hnojiv, herbicidů (látky proti plevelům), insekticidů (látky proti hmyzu), pesticidů (látky proti hlodavcům), postřiků v ovocnářství a dalších látek používaných v zemědělské výrobě polní, ale i z léků, hormonálních přípravků a jiných látek používaných v živočišné výrobě nebo toxinů ze špatného krmiva. (např. aflatoxin vyvolávající rakovinu jater).
Příkladem mohou být dusíkatá hnojiva, z kterých se dusičnany dostávají jak do konzumovaných částí rostlin, tak do pitné vody. Pomalá otrava určitou látkou, to je vyvolání zdravotních potíží, může u člověka probíhat desítky roků, aniž by to na sobě pozoroval.

Druhou skupinu tvoří látky přidávané do potravin potravinářským průmyslem.  Účelem těchto látek je napravit aspoň zdánlivě vzhled, vůni a chuť potravin, které byly znehodnoceny průmyslovým zpracováním. Tyto látky však na kvalitě potravin nic nezachrání a ještě více snižují jejich biologickou hodnotu a činí je pro člověka  škodlivější.

Dají se počítat na desítky a mnoho z nich bylo po tom, co poškodily zdraví mnoha lidí zakázány (např. tzv. máselná žluť, která vyvolává rakovinu, jater, byla používána k barvení margarínů). Je až neuvěřitelné, že např. v základní potravině jako je chleba, bylo zjištěno více než dvacet přidaných umělých chemických látek, zatímco naši předkové uměli péci daleko chutnější chléb bez jediné chemické látky.

Třetí skupinu tvoří látky, které vznikají v potravinách po jejich průmyslovém zpracování.  Bylo prokázáno, že ve zpracovaných potravinách vzniká postupně celá řada látek, jejichž vzniklé množství závisí na době skladování. Jsou to v některých případech i velmi složité sloučeniny, které by byly ve větším množství toxické.

Nebezpečné pro zdraví jsou také sloučeniny, které přicházejí do těla mimo potravu, a to pokožkou. Jsou to např. velmi toxická barviva z různých kosmetických přípravků (rtěnky, barevné krémy, oční stíny, pudry, vlasové přelivy, zubní pasty apod.) nebo konzervační látky z pleťových krémů.

Velmi škodlivé jsou i saponáty, zejména používané k umývání nádobí. Jejich používání není potřebné při používání přirozených potravin. Pozor také při praní prádla a mytí auta.

Zdraví nebezpečné je i používání jakéhokoli hliníkového nádobí (příbory, kastroly, pánve, čajové konvice, tlakové hrnce, kávovary, alobal apod). Hliník přechází ve stopovém množství do požívané potraviny. I tato malá množství se v těle postupně hromadí. Hliník nejvíce poškozuje právě buňky nervové soustavy, působí postupně ztrátu paměti a poškozuje schopnost myšlení.

MUDr. David Frej