Sexuální zneužívání dětí

22 Listopad, 2002

Nakladatelství Portál vydalo knihu Žil jsem jako pedofil, která je zpovědí muže, jenž nezvládl boj se svou odlišnou sexuální orientací a hledá odpuštění. Podle policejních statistik se v Česku stane asi tisíc dětí ročně obětí pohlavního zneužití. S různými podobami pohlavního zneužívání se podle sexuologů setkalo v dětství sedm procent mužů a deset procent žen, jen necelá polovina to však ohlásila policii.

Autor knihy Janek Alexa líčí svůj příběh s velkou otevřeností a odvahou, což umožní čtenáři pochopit prožívání a společenské postavení člověka se sexuální deviací.

Vypráví o svém dětství a dospívání, kdy si začal uvědomovat svou sexuální orientaci, a o letech strávených vedením chlapeckého oddílu. Zmiňuje se o období sexuální adaptace, v němž se snažil navázat partnerský vztah se ženou, o neustálém tlaku obrovského pokušení, kterému několikrát podlehl. Následuje soud, ochranná ústavní léčba a kastrace, pro níž se dobrovolně rozhodl, a nástup k trestu odnětí svobody.

Kniha je doplněna předmluvou sexuologa Slavoje Brichcína a jeho odborným komentářem. Podle Brichcína bývá mužů, kteří ohrožují dívky, stíháno až třikrát více než těch, kteří se zaměřili na chlapce, častěji však svůj čin opakují pedofilové zaměření na hochy. Dívky bývají častěji zneužívány v rodině, chlapci mimo domov člověkem, který s nimi není v příbuzenském vztahu. Chlapec zneužitý před pubertou později sám zneužívá, hoch se stejným zážitkem v pubertě bývá později prostitutem.

Zneužívání dětí se dopouštějí také ženy, ale muži sedmkrát častěji. Pedofilnímu jednání žen čelila v dětství necelá dvě procenta mužů a procento žen. Nejčastěji to byly příbuzné oběti či vychovatelky. Často byly v dětství samy týrány.