Úmyslné sebezraňování studentů
Pro některé mladé lidi je sebetrýznění určitou formou extrémního jednání, o němž si myslí, že jim může pomoci uvolnit stres. Pro jiné je to způsob, jak učinit hluboké emociální rány viditelnějšími.
Výsledky výzkumu provedeného mezi studenty Cornellovy a Princetonské univerzity jsou podobné dalším studiím týkajících se tohoto chování. Poradci říkají, že takovéto případy se nevyskytují jen na vysokých školách, ale i na středních školách.
Další výzkum zjistil existenci více než 400 webových stránek, které jsou tomuto tématu věnovány a z nichž mnohé sebezraňování oslavují. Někteří experti se obávají, že takové stránky mohou být jakousi online subkulturou, která toto chování rozdmýchává.
Zatím však podle agentury AP není jasné, zda je úmyslné zraňování se mezi studenty na vzestupu, či nikoli.
Internetové stránky, nové knihy i zájem médií pozvolna začínají odkrývat oponu těchto tajemných praktik a pomáhají vědcům lépe pochopit, proč mladí lidé a středoškoláci něco takového dělají.
Dvacetiletá Sarah Rodeyova z Illinoiské univerzity, která se začala řezat, když jí bylo 16 let, řekla, že některé weby pomáhají sociálně izolovaným mladým lidem cítit se, že někam patří. "Snažíte se, aby to lidé věděli, že se zraňujete, a zároveň je to odpuzuje", uvedla Rodeyová, u níž experti zjistili poruchu osobnosti.
Výzkumu na zmiňovaných dvou univerzitách se zúčastnilo 2875 náhodně vybraných studentů a studentek. Sedmnáct procent z nich připustilo, že se někdy úmyslně zranilo; z těchto 17 procent pak více než dvě třetiny dodaly, že tak učinily opakovaně.
K podobným závěrům dospěly i předchozí studie mezi americkými adolescenty. V Austrálii a Británii byla čísla u středoškoláků trochu nižší. Studie o tomto jevu se objevila v dnešním vydání měsíčníku Pediatrics.
Polovina dotazovaných studentů Princetonské a Cornellovy univerzity uvedla, že má zkušenosti se sexuálním, emočním či fyzickým násilím. Podle vědců se z velké části na tom podílí právě násilí, které si přivozují sami.
Mezi těmi, kteří sebetrýznění praktikují opakovaně, je více dívek; řada z nich trpí problémy se životosprávou a některé mají sebevražedné sklony. Sebezraňování nicméně není považováno za pokus o sebevraždu.
Zdroj: ČTK
Komentáře
Kupte si knihu o urinoterapii a studujte.
jo, to opravdu nechápu... spousta lidí s tím bojuje jako se závislostí... holka měla by sis uvědomit, že nejsi jednou z nich je štěstí a měla by sis toho vážit...
Nechápu... fakt že ne... jsi totiž jedna z těch který to dělaj jen tak... ale můj názor bys asi nepochopila... nechci tu nikoho urážet...
,,Mám všechno, ale je mi tak smutno, že se pořežu."tak v tom případě je úplně zbytečné se řezat.Když k tomu nemáte důvod, tak to nedělejte.
Já teď zrovna nemám šťastné období, ale už před rokem jsem se zatvrdila a snažím se.Věřte nebo ne.Jde to!Tak se snažte taky.
Btw...pokud jsou hluboké, tak se jizev stejně nezbavíte.Já už je teď ani nevnímám.Patřej ke mě..prostě tam jsou...na celé levé ruce, na pravém lýtku a pravém stehnu..Hluboké a už nezmizí.
P.S. zajimave je ze chci byt psycholozka.diky tomu jaka jsem vim,jak se k temto lidem chovat a to je podle me v dnesni dobe plus n_n
- Odpovědět
Pošli odkaz