Nedostatek hořčíku může způsobit i nezájem o sex
Uvedu jen velmi stručně ty hlavní:
- vznik sklerózy, arteriosklerózy,
- růst hladiny cholesterolu a pokles tvorby lecitinu,
- zaviňuje až 80 % všech srdečních chorob,
- narušuje funkci nadledvin a tím i režim dne - omezení funkce anti-
stresového hormonu,
- vznik spasmofilie - křečovitosti, obzvlášť u dětí,
- růst ledvinových kamenů (hořčík odbourává kyselinu šťavelovou),
- oslabení funkce svalů, především ovšem srdečního!,
- způsobuje třes končetin (tremor),
- způsobuje tetanie, často zaměňované za epilepsii!,
- způsobuje nedostatečný sexuální zájem,
- způsobuje velikou popudlivost, nesnášenlivost,
- má vliv na vznik hemoroidů,
některé z dalších, ne tak častých potíží:
- tendence k halucinacím - většinou zrakovým,
- náhlé závratě, ztráty rovnováhy ,
- třes víček, zvláště levého,
- mlha, kmitající body před očima,
- padání vlasů, lámavé nehtykažení zubů,
- mrtvění končetin, "mravenčení" v nohách,
- křeče svalů až epileptického charakteru,
- a ještě celou řadu dalších drobncýh potíží
Zdroj: Jiří Janča - Alternativní medicína, nakladatelství Eminent
Komentáře
Ideálním zdrojem jsou integrální potraviny, mořské řasy, dýňová a sezamová semínka, mandle, integrální mouka, hrášek aj.
Další vhodnou formou jsou kvalitní multiminerály s minerály v chelátových vazbách.
www.salvare.cz
Ať žije salváre cz.
domnívám se, že lidé zde jsou dostatečně inteligentní na to, aby si dohledali potřebné informace a prominuli Vaši neznalost.
Je zajímavé, že tady na doktorce "léčí" i velmi závažná onemocnění,napadá kontraproduktivnost lékařů, ale na "salvare" ustrašeně zdůrazňuje, že jeho preparáty nenahrazují léky a že jsou to pouze potraviny :-))))Tak pane Granvine, projděte si chemii a biochemii, ať se něco naučíte o chelátové vazbě,...
Publikováno: Tuesday, 13.01. 2009 - 18:56:59
Téma: Léky
Chelátová terapie je populární, ne však nutně díky tomu, že by skutečně dokázala cévy vyčistit. Pro ty, kteří se jí zabývají, se jedná o velmi ziskový druh podnikání – a pacient je rád, že si může jenom lehnout a nechat se, tak říkajíc, dát do pořádku.
Asi tisíc odborníků, kteří se touto metodou zabývají, provádí chelátovou terapii pro téměř čtvrt milionu lidí. Na základě tvrzení, že tato terapie je možnou alternativou k operaci bypassu i k jiným chirurgickým zákrokům na cévách, vzniklo mnoho středisek, kde se touto „léčbou“ zabývají.
Tvrzení, že chelátová terapie působí prospěšně při ateroskleróze, je však stejně těžké prokázat jako jiná tvrzení o její prospěšnosti při léčení revmatické artritidy, oddalování stárnutí a senility, snižování krevního tlaku a zlepšování stavu diabetiků. Cena chelátové terapie může dosáhnout u jednoho pacienta při sérii léčebných zákroků až 6000 dolarů, přičemž jedna infuze přijde na 70 až 100 dolarů.
Teoreticky se chelatující činidlo, EDTA, sloučí s vápníkem nacházejícím se v placích. Tato komplexní molekula potom opustí plak a je z těla vyloučena ledvinami. Tímto odebíráním vápníku by se podle předpokladů měly aterosklerotické nánosy postupně rozpustit. Pacientům je předvedena jejich moč se sedimentem vápníku a EDTA a řada z nich je nadšena touto demonstrací zázraků fyziologické chemie. Lidé, kteří toto léčení podstoupí, skutečně hlásí zmírnění bolestí na prsou a pocit zlepšení krevního oběhu.
Lékařská obec se nicméně staví k lékařům, kteří tuto metodu používají, poměrně velmi kriticky. Nedokázala však zareagovat dostatečně rychle a podnítit studie, které by potvrdily nebo vyvrátily tvrzení lékařů zabývajících se touto terapií. Jedním z důvodů nedostatečného zájmu o toto testování je, že EDTA již nepodléhá patentovým právům a žádná farmaceutická firma nemá proto v sázce dostatečně velký finanční obnos, aby měla na ověření účinnosti této terapie zájem.
Tato teorie je však v rozporu s tím, co je známo o fyziologii těla – totiž že si velmi pečlivě chrání svou hladinu vápníku v krvi. Když EDTA z krve odebere určité množství vápníku, kosti musí rychle uvolnit stejné množství vápníku do krve, aby byla udržena jeho stálá hladina. Vápník v plakách je méně přístupný, než je vápník v kostech, a je proto méně pravděpodobné, že bude odebrán prostřednictvím EDTA. Množství vápníku v plakách je kromě toho, vyjma úplně posledních stadií aterosklerózy, ve skutečnosti celkem malé.
K předpokládaným účinkům „chelace“ někdy za jistých okolností skutečně dochází, a to tehdy, když je hladina cholesterolu v krvi snížena dlouhodobou dietou. Při setrvale nízké hladině cholesterolu v krvi se cholesterol vylučuje z plaků a dochází k zmírňování aterosklerózy – zdarma a bez rizika.
Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob
Jinak ten mechanismus odvápnění organismu pomocí EDTA jste popsal správně. Mohlo by to fungovat hlavně na kosti a urychlit osteoporózu.
bude vám stát jako krápník.
Problém je, že potravinové doplňky mají v rukách firemní dealeři, kteří řvou, že jen jejich výrobky jsou nejkvalitnější, což je nesmysl. Stejně nesmyslná diskuze by byla o tom, jestli je kvalitnější Lambo nebo Jaguár. Vše má svoje. Většina doktorů v problematice suplementů plave anebo není ochotná se s tím zatěžovat. O to víc mne potěšil případ známého, který má slabou anginu pectoris a lékař mu doporučil vitamin E, hořčík, resveratrol a mangan. A ne od nějakých konkrétních firem, protože to stejně pojišťovna nehradí, ale obecně.
Na netu bez problémů jde najít desítky firem, které to vyrábějí.
Národ český je národem nevěřících Tomášů a drtivá většina Čechů žádné potravinové doplňky nejí. Ke své škodě. Když přijde těžká nemoc, rádi by něco brali, ale už je pozdě. Jako prevence suplementy skutečně fungují, ale jako léčba už moc ne.
A ani s tím hořčíkem to není žádná prdel. Denní dávku lze získat z 5 banánů, 15 deka kakaového prášku nebo hořké čokolády, 20 deka oříšků a to ještě ne všech anebo flašku a půl magnézie. Tak kdo to zkonzumuje. Proto snaha mých spoluobčanů získat suplementy z potravy vyznívá trochu dementně. Z řízků, hambáčů nebo svíčkové to nevydolujou.
Takže když se někdo rozhodne pro astaxantin, má na výběr 2 firmy, víc jich ho k nám nedováží. Jednak od skandinávské firmy Hemax a druhak od americké firmy Jarrow. Obě dvě kvalitní prověřené firmy. Ale co je lepší? Nabídky nejsou jednoduše srovnatelné. Hemax nabízí 4 mg, Jarrow 1,5 mg. Cena propastná. Na jedné straně 30 kapslí za 215 Czk, na druhé straně 60 kapslí za 889 Czk. Takže vyznívá to zatím jednoznačně pro Hemax. Ale musíme analyzovat dál. Hemax má zdroj rostlinný, havajskou červenou řasu, Jarrow používá zdroj živočišný, krila antarktického, to je ten korýš, co si z něj Paratyfus dělal nemístné žerty. A tady je jádro pudla. Astaxantin z rostlinného zdroje má vstřebatelnost u člověka stěží 20%, i když je rozpuštěný ve světlicovém oleji, perlička k tomu, firma uvádí, že se jedná o světnicový olej. Je neuvěřitelné, že si tohoto nesmyslu nikdo nevšiml.
Zatímco astaxantin z krila má vstřebatelnost prakticky 100%. Takže nakonec vychází výhodněji astaxantin od dražší firmy. Kromě toho obsahuje ještě navíc fosfolipidy a DHA a EPA, opět s vynikající vstřebatelností, mnohem lepší než třeba z ryb.
Tak to byl jenom malý příklad, jak je problematika suplementů složitá.
Jaké jsou podle vás účinky této látky na rozlézajícího se raka?
Chemoterapii jsem příliš nechtěla a tak vlastně se mnou nic nedělali.
Po 2-3 měsících jsem se cítila blbě, začala jsem znovu krvácet a prý se to rozlejzá.
Neudělala se někde chyba?
Děkuji za odpověď
Já bych ti doporučila organické germanium
Ge-132, to má asi nejsilnější antikarcinogenní potenciál. Bohužel k nám ho nikdo nedováží. Je potřeba ho objednat přes net z USA. Možná i z Evropy, ale ono to v Americe vyjde levněji. Mrkni na amazon.com a lze vybrat z několika firem. Dělá se 50-150 mg. Tobě bych asi doporučila nejvyšší koncentraci, tedy 150mg a třikrát denně. Záleží, kolik do toho chceš investovat. Cena 30 kapslí začíná na 20 dolarech. A výsledek je nejistý. Ale tvůj stav by se měl zlepšit. Taky nevím, jestli jsi něco zkoušela nebo ne.
Pokud je to způsobeno inzulinovou rezistencí, jak píšeš, zkusila bych dietu s vysokým obsahem lehkých bílkovin, k tomu malou konzumaci tuků. Ze suplementů alfa-lipoovou kyselinu a chróm. Ty jí likvidují.
Prý je to dobrá věc, co ty o tom víš?
Tedy je to velké množství detailů, které rozhodují o kvalitě a účinnosti konečného produktu a ty rozdíly mohou být opravdu propastné.
Můžete sem vložit nějaký zdroj, kde si o tom mohu přečíst víc?
Proč to EU zakázala, nevím. Asi pro tuto neúčinnost. Kromě jiného taky EU zakazuje žárovky a nutí nám odporné zářivky. Zřejmě tam sedí převážně blbci a nebo v tom hraje roli nějaká enkonomická lobby.
Čím dřív tato produktivní generace kiksne, tím líp, zbytek bude mít větší důchody.
Vitamíny v chelátové formě by nám některým umožnili žít zřejmě do 110 a zhroutil by se tak důchodový systém.
Což by nepřál nikdo z nás, takže papejte vitáminky raději nevstřebatelné nebo vstřebatelné co nejméně. Čus
Je pravda, že třeba o vápníku v mléce se též píše, že se nevstřebává, protože je vázán na bílkoviny - to by odpovídalo tomu, co zde píše chemik. Ale mléko se jako zdroj vápníku všude propaguje.
S dalším velkým odstupem následovaly anorganické soli zinku. Při braní s jídlem se nejvíce osvědčil monomethionin. Ten se dokonce vstřebával i se špenátem, alkoholem, zeleninou a tmavým pečivem.
http://www.draslovka.cz/data/File/SyntronyUP.pdf
Neutahujete si z nás, nečerpáte své úvahy z nějakých jiných zdrojů, než z vlastních vlasů?
Jinak jsou jistě velmi poučné a zdá se i odborné.
Nejste spíše farmaceutka?
Děti když rostou mají strašnou chuť na mléko.
Problém je ale v tom, že většina dospělých lidí má po něm průjem nebo alespoň řídkou stolici.
Stejně je ale zajímavé, že když tělu chybí nějaký prvek či vitamín, tak instinktivně, aniž by nad tím přemýšlel, sáhne po tom co tuto látku obsahuje.
Nevíte někdo, je to nějakými pokusy dokázáno, že to tak opravdu je?
Zdá se však, že velmi tučná a přeslazená jídla tento "cit" vymazávají.
Též je zajímavé, že v USA a Evropě je největší spotřeba mléka a mléčných výrobků na světě a zároveň největší výskyt osteoporózy.
Jinak není pravda, že ty, co pijí mléko a jí jogurty problémy nemají. Všechny ženy, co znám s osteoporózou, jí jogurty a sýry pravidelně. Možná, že nepijí sklenice mléka, ale mléčné výrobky konzumují všechny. Vždyť dnes ani v restauraci člověk pomalu nesežene nic bez mléčného produktu. Sýr je ve všem.
Možné to je, jen nevím jak by to mělo chemicky fungovat
Spíš tvrdím, že není dostatečným zdrojem vápníku a přitom se většinou právě pouze mléčné výrobkxy propagují jako zdroj vápníku a na jiné lepší zdroje se v propagaci zapomíná (mák, luštěniny, zelenina...).
Jinak mezi příčiny, proč my na západě více trpíme osteoporozou zřejmě patří překyselující strava (maso, bílé přivo, cukry, chemicky upravovaná stravy,komerční nápoje), vyoká konzumace kávy a alkoholu, nižší pohybová aktivita a v neposlední řadě menší pobyt na slunci, který je důležitý pro tvorbu vitamínu D.
- Odpovědět
Pošli odkaz