Játra a alkohol

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem v lidském těle, také odbourávání alkoholu probíhá v rozhodující míře v játrech. Alkohol je zde oxidován na acetaldehyd. Je spalován konstantní rychlostí 0,l g čistého alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti za 1 hodinu. Průměrný 70 kg vážící muž je tedy schopen odbourat 7 g alkoholu za hodinu. Hladina alkoholu v krvi klesá rychlostí 0,1-0,2 promile za hodinu. Vstřebávání alkoholu je mnohem rychlejší než jeho odbourávání, proto může být lehce dosaženo jedovatých či dokonce smrtelných koncentrací. Působením alkoholu dochází v játrech k řadě změn. Jedná se např. o poruchy látkové přeměny tuků, cukrů a kyseliny močové. Následně dochází ke zvýšenému ukládání tuků v játrech a poškozování jaterních buněk.

Počáteční stádium poškození jater alkoholem je tzv. steatóza, česky ztučnění jater. V jaterních buňkách se hromadí tukové kapénky a játra jsou celkově zvětšena. Porucha jejich činnosti se může projevit i mírným zvýšením jaterních testů. Toto stádium postižení je plně vratné, přestane-li postižený konzumovat alkoholické nápoje.

Těžším typem poškození je alkoholická hepatitida. Zde podobně jako u hepatitidy virové dochází ke zvýšenému odumírání buněk poškozených alkoholem, což se projeví zvýšením jaterních testů, žlutým zbarvením kůže v důsledku zvýšení hladiny bilirubinu v krevním séru a celkovými příznaky jaterního onemocnění. Toto onemocnění může mít i velmi dramatický průběh. Uzdravení je možné za předpokladu pacientovy naprosté abstinence. Játra se obvykle vyhojí, ale jako trvalý následek většinou zůstane v játrech větší množství vaziva, pak mluvíme o tzv. jaterní fibróze. Prognóza je příznivá při dodržení abstinence alkoholu.

Dalším stupněm je tzv. ztvrdnutí jater, odborně nazývané jaterní cirhóza. Jde v podstatě o přeměnu funkční jaterní tkáně na nefunkční vazivo v důsledku zvýšeného odumírání jaterních buněk. Celý proces se dá velmi zjednodušeně připodobnit ke vzniku jizvy. Pokud se poraníme na kůži, rána se zahojí, ale místo elastické kůže vznikne v místě poranění vazivová jizva. Vazivo sice překryje defekt, ale nikdy nebude mít vlastnosti zdravé kůže. Ve zdravých játrech dochází neustále k obměně buněk, odumírající jsou nahrazovány novými. Pokud počet odumírajících buněk přesáhne přirozenou regenerační schopnost jater, a to se může při toxickém postižení jater stát, jsou odumírající buňky nahrazovány jenom vazivem. To sice vyplní prostor, ale není schopno zastávat funkce zdravých jaterních buněk. Výsledkem jsou tvrdá, svraštělá, nefunkční a následně selhávající játra. Organismus bez jater být nemůže a jaterní selhání končí většinou smrtí.

Takto působí alkohol na původně zdravou jaterní buňku. K postižení dochází, je-li alkohol podáván ve větším množství a po určitou dobu. Tolerance alkoholu je u každého jedince jiná, proto nelze spolehlivě určit bezpečnou denní dávku ani dobu, po kterou může být alkohol bez následků konzumován.

Jak již bylo řečeno, alkohol je schopen poškodit i původně zcela zdravou jaterní buňku. Jeho účinky na játra postižená chorobou jsou ještě zhoubnější. Negativní vliv jaterního onemocnění (např. virové hepatitidy) a toxické působení alkoholu se navzájem zesilují. Je prokázáno, že vznik jaterní cirhózy u pacientů s chronickou virovou hepatitidou typu B a C je značně urychlen, pokud tito pacienti i přes své onemocnění nadále konzumují alkohol, byť v malých dávkách. Abstinence alkoholu je proto klíčovým momentem a je nezbytná jak v průběhu akutní fáze virové hepatitidy, tak i během rekonvalescence. Nedoporučí-li váš ošetřující lékař jinak, je vhodné vůbec nepít alkohol po dobu l2ti měsíců od začátku nemoci, nebo minimálně 6 měsíců od normalizace jaterních testů.

Zdroj: Co je virová hepatitida? - Laura Krekulová, Vratislav Řehák - Nakladatelství Triton
Kniha obsahuje 115 receptů vhodných pro dietu po virové hepatitidě.