Pomůže nás před Covidem ochránit zeleň?

Přístup k přírodě je v USA nerovnoměrně rozdělen, přičemž vegetace a parky jsou často méně dostupné v nízkopříjmových čtvrtích a barevných komunitách. "Příroda" byla ve sudii definována jako zeleň (nebo celkové množství vegetace, včetně stromů, keřů a trávy) a městské parky.

Přístup k přírodě, včetně zeleně a blízkosti parku, má dle studie potenciál snížit některé problémy spojené s pandemií zlepšením duševního zdraví a poskytnutím bezpečných prostor pro socializaci, fyzickou aktivitu a rekreaci.

Přístup k zeleni společně s blízkostí parků byl silně spojen se zlepšením fyzického a duševního zdraví, včetně nižšího rizika úmrtnosti, nižší pravděpodobnosti deprese a nižší míry obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění, což jsou rizikové faktory pro těžší průběh onemocnění Covid-19.

Nerovnost v přístupu k přírodě má tedy potenciál promítnout se do nerovností v duševním a fyzickém zdraví jak během pandemie, tak i po ní.

Studie zjistila, že souvislost mezi mírou zeleně a u případů COVID-19 přetrvává po zohlednění příjmů, rasy/etnického původu a dalších matoucích faktorů. 

Komunity s nejmenším přístupem k přírodě měly nejvyšší míru případů COVID-19.

Zeleň může ovlivnit míru případů COVID-19, pokud pomáhá tělu bojovat proti viru, jakmile je mu vystaveno, a udržuje vyšší podíl subklinických nebo asymptomatických případů. Například NK (Natural Killer) buňky hrají klíčovou roli v obraně těla proti virovým infekcím, vyhledávají a napadají nebo "čistí" buňky infikované virem. Zdá se, že kontakt s přírodou hraje důležitou roli při posilování naší NK obranyschopnosti.

Další možné vysvětlení pro souvislost příroda-COVID-19 by mohlo zahrnovat zprostředkování cest přenosu prostřednictvím vyššího znečištění ovzduší a vyšší teploty.  U těchto faktorů bylo prokázáno, že pozitivně souvisejí s vyšší mírou případů COVID-19 a jsou často vyšší v oblastech s menší zelení a menším počtem stromů.

Je také možné, že méně zeleně v sousedství ztěžuje bezpečnou socializaci ve venkovních prostorách. V místech s menší zelení a menším počtem dostupných parků se lidé možná rozhodli častěji se stýkat ve vnitřních prostorách.

Výsledky studie ukazují, že v krátkodobém horizontu by opatření k překonání překážek v přístupu k přírodě během pandemie – jako je udržování městských parků  mohla pomoci zmírnit některé problémy spojené s pandemií. 

Uznání důsledků nerovnosti přístupu k přírodě pro veřejné zdraví by mohlo pomoci přeformulovat městskou přírodu jako kritickou infrastrukturu, což by poskytlo odůvodnění pro zachování a zvýšení financování veřejných programů ekologizace. V dlouhodobém horizontu by opatření přijatá k nápravě nerovnosti prostřednictvím zakládání parků a ekologických intervencí mohla mít po pandemii podstatně širší hodnotu v oblasti veřejného zdraví.

Zdroj: Nerovnost v přírodě a vyšší míra případů COVID-19 v méně zelených čtvrtích ve Spojených státech | Udržitelnost přírody (nature.com)