Mentální anorexie a bulimie ohrožuje život mladých dívek
Mentální anorexie je charakterizována omezováním příjmu potravy až po jeho úplného odmítání. Smrtelně končí hladovění po 50 až 70 dnech.
"Okolí si často ani nevšimne, že dívka zhubne za měsíc třeba o deset kilogramů. V mnohých případech jsou matky lékařky, a přesto nepoznají, že jejich dcery mají problémy," řekla ČTK Miroslava Navrátilová z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích.
Poruchy příjmu potravy bývají přirovnávány k návykům typu alkoholismu či toxikomanie.
Významný pro vznik poruch potravy je podle Navrátilové vliv rodiny. "Nemocné, které většinou nepocházejí z chudých, ale ze sociálně vyšších vrstev a mají středoškolské či vysokoškolské vzdělání, se tím, že nejí, snaží upozornit na své problémy, na to, že si jich rodiče nevšímají".
Při bohunické psychiatrické klinice funguje specializovaná jednotka pro léčbu a klinickou výživu nejtěžších případů mentální anorexie s metabolickým rozvratem, vznikajícím úplným vyhladověním. Práci s rodinou se lékaři věnují v rámci Společnosti přátel a rodičů dětí s poruchami příjmu potravy.
Mentální anorexie může postihnout i muže, ovšem výskyt nemoci je u nich dvanáctkrát nižší než u dívek a žen.
Zdroj: ČTK
Komentáře
Věřte mi,je mnoho žen a dívek i kluků,kteří se trápí sami v sobě, sami se sebou a mlčí,nedají to znát. Bulimii hned tak nepoznáte, anorexii už lépe,protože člověk hodně zhubne,ale s bulimií to není o
podvýživě, alespoň ne pokaždé. Ať už je to fyzicky jakkoliv problémové, psychicky je to strašné a kdo to nezažije, nemá šanci to pochopit. A raději ať to ani nezkouší. Lidé trpí,velmi trpí v téhle dnešní společnosti, která jim od útlého věku předkládá ze všech stran a pořád dokola jen dokonalá prsatá těla s padesáti centimetry v pase, jako vzor lidské krásy, seriozity a úspěchu. Všechno je to lež na lež, na nichž se úspěšně zakládají stavební kameny frustrace hezkých a zdravých holek a žen z jejich vlastního těla a způsobu života. Kde je svoboda, když si vytvářejí věčná pravidla v jídle, věčné rozvrhy a plány, které se zakrátko zbortí. Léčí se příznaky, nikoliv příčiny.
Nechápu co můžou chlapi na těch modelkách vidět. Moje žena má při 166cm 81kg, bylo s ní vždycky nádherný milování, jsme spolu přes 10 let a máme dvě děti. Navíc tyhle baculky nebývají namyšlený, mnohem víc se zajímají o sex, ale mají rády i módu, drby, sladkosti....prostě normální ženské. Vůbec si nedělají hlavu z nějaké anorexie, často ani neví co to je. Můj kamarád taky koukal po "modelkách", nějakou nabalil, po půl roce se oženil a další půl roku nato se rozváděl. Současný "idol ženské krásy" je jen důkazem toho, jak člověk dnes jde PROTI PŘÍRODĚ.
ziju porad ve spechu a ve stresu. Nestiham jist a bojim se, ze jsem spadla do anorexie.
Nevim, ale mam obcas problemy neco snist,protoze dlouho nejim... a kdyz se pak najim, tak mi je spatne a obcas i zvracim... (je mi 21let, merim 163 a vazim 46kg) Prosim o radu Piste prosim na x.de"atlas.cz Dekuji moc x.de
Moc děkuji
Jak už jsem se výše zmínila, bulímií trpím již čtvrtým rokem a mám docela vážné zdravotní problémy, 3x jsem byla na gastroskopii a 2x jsem ležela v nemocnici, kde mi dělali různá nepříjemná vyšetření. Protože bulimičky jsou dobré lhářky, dokázala jsem tuto hroznou nemoc skrýt a domů jsem se dostala s diagnozou: Reflux pyloru a po druhé Gastritida. Neřekli mi z čeho to je, ale já jsem přesvědčená, že si za to můžu sama díky neustálému zvracení... Často mám děsné křeče a je mi zle a to jen díky tomu, jak jsem byla před čtyřmi lety "hloupá" a dělala si z bulimie legraci či si naivně myslela, že s tím mohu kdykoliv skončit. Opak je pravdou a teď z toho nemůžu ven a bojím se to někomu říct, protože nechci do nějákého ústavu pro jedince s poruchami příjmu potravy...
A psychické problémy???
Jedná se o nepopsatelné pocity, kdy je člověk mrzutý jak při prázdném žalůdku, kdy kouká na dobroty v lednici a jeho touha se najíst(přejíst"nacpoat") ho začne nekontrolovatelně ovládat..., tak i při plném žalůdku, kdy jeho jediná starost je, jak to zas vše dostat ven a hlavně neopřibrat ani dkg. Pocit štěstí máte pouze při konzumaci jídla, které= je většinou velmi kalorické...
Toto je jen velmi velmi stručně... Mohla bych o tom povídat celé hodiny, ale radši bych si ty hodiny povídala o tom, jak z toho ven... Pokud mi můžete někdo poradit, budu ráda a moc děkuji předem...
- Odpovědět
Pošli odkaz